JUDr. Alena Blažková, Ph.D.
soudní exekutor

Konečného náměstí 2
611 18 Brno

 

Telefon: +420 542 220 200
Mobil: +420 731 577 932
E-mail: podatelna@exekutorblazkova.cz

 

Úřední hodiny:
Po 8.30 – 12.00 13.00 – 16.00
St 8.30 – 12.00 13.00 – 16.00

Pokladní hodiny:
Po 8.30 – 12.00 13.00 – 16.00
Út 8.30 – 12.00 13.00 – 16.00
St 8.30 – 12.00 13.00 – 16.00
Čt 8.30 – 12.00 13.00 – 16.00
8.00 – 12.00 13.00 – 14.00

Pokyny pro zaměstnavatele

Postup při provádění srážek

Srážky se provádějí z čistého příjmu ve smyslu § 277 občanského soudního řádu. Povinnému nesmí být sražena základní částka, jejíž výpočet stanoví zvláštní předpis. Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení základní částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v § 279 odstavci 2 občanského soudního řádu se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny.

Odkaz na výpočet srážek ze mzdy: Srážky ze mzdy

Okamžik provádění srážek
Postižení mzdy pro oprávněného je vykonáno doručením exekučního příkazu plátci mzdy. U každého dalšího plátce je mzda povinného postižena dnem, kdy se od povinného nebo dosavadního plátce mzdy dozví, že byla soudním exekutorem nařízena exekuce srážkami ze mzdy povinného a pro jaké pohledávky, nedozví-li se o těchto okolnostech nový plátce mzdy dříve, vzniká mu tato povinnost dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno do vlastních rukou vyrozumění o tom, že proti povinnému byla nařízena exekuce srážkami ze mzdy povinného.

Povinnosti zaměstnavatele
Plátce mzdy je povinen dnem doručení předmětného exekučního příkazu příslušné částky dlužníkovi mzdy srážet, avšak zadržené částky soudnímu exekutorovi vyplatí, až obdrží vyrozumění o tom, že exekuční příkaz nabyl právní moci.

Není-li u plátce mzdy povinný zaměstnán, je plátce mzdy povinen oznámit tuto skutečnost soudnímu exekutorovi do jednoho týdne, ode dne kdy mu byl doručen exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy povinného, a sdělit den, kdy povinný u něj přestala být zaměstnán. Přestane-li být povinný po doručení exekučního příkazu k provedení exekuce srážkami ze mzdy povinného později u plátce mzdy zaměstnán, je plátce mzdy povinen oznámit to soudnímu exekutorovi do jednoho týdne ode dne, kdy tato skutečnost nastala, a zaslat soudnímu exekutorovi vyúčtování provedených srážek, je též povinen oznámit jméno a adresu nového zaměstnavatele, u kterého je povinný zaměstnán, je-li známa, a oznámit, pro které pohledávky byla nařízena exekuce srážkami ze mzdy povinného a jaké pořadí mají tyto pohledávky.

Formulář k vyplnění informací, které je povinen zaměstnavatel sdělit soudnímu exekutorovi, naleznete zde.

Následky nesplnění povinností
Jestliže plátce neprovede ze mzdy nebo jiných příjmů povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky soudnímu exekutorovi bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3 exekučního řádu, nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, může oprávněný uplatnit proti plátci u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy.

Oprávněný se rovněž může na plátci domáhat vyplacení částek, na které by měl právo, kdyby byl plátce splnil svou povinnost oznámit, že u něj přestal povinný pracovat, vyžádat si od nově přijatého zaměstnance potvrzení o nařízených exekucích (výkonech rozhodnutí srážkami ze mzdy) a oznámit bezodkladně soudnímu exekutorovi, že byla proti nově přijatému zaměstnanci nařízena exekuce nebo výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy.

Za nesplnění výše uvedených povinností může soudní exekutor uložit plátci rovněž pořádkovou pokutu.

Daňový bonus
Zaměstnavatel je jako plátce daně povinného, který u něj podepsal prohlášení na příslušné zdaňovací období, povinen srazit ze mzdy povinného zálohu na daň z příjmů fyzických osob poníženou o odpovídající měsíční slevu na dani a daňové zvýhodnění, pakliže má na ně povinný nárok. Pokud měsíční daňové zvýhodnění převyšuje zálohu na daň sníženou o měsíční slevu na dani, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem.

Dle rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11.5.2012 sp. zn. 3 VSOL 852/2011 se daňový bonus pro účely srážek ze mzdy nezapočítává do čisté mzdy povinného. Jelikož daňový bonus je příjmem povinného a zároveň se nejedná o plnění, které by bylo dle § 299 občanského soudního řádu vyloučeno z exekučního postihu, je postihován jako jiná peněžitá pohledávka povinného za jeho zaměstnavatelem. Daňový bonus se ve prospěch exekuce srazí celý.